Popis obce

Telnice leží asi 15 km jihovýchodně od Brna na katastru o výměře 610 ha  v mírně zvlněné rovině,  v nadmořské  výšce 198 m, s půdou vhodnou pro zemědělskou výrobu. Je součástí Jihomoravského kraje v okrese Brno-venkov. Obec je rozdělena vzdušnými vedeními VVN na dvě části vzdálené od sebe cca 1 km. Větší a starší část obce leží podél silnice II/380 Brno – Hodonín, menší a novější část u železniční trati Brno – Přerov. V posledních desetiletích došlo v Telnici k podstatným změnám. Obec byla plynofikována, byla vybudována kanalizace a čistička odpadních vod, vystavěna nová Orlovna se sportovním a restauračním zařízením, upraveno Masarykovo náměstí. Toto úsilí bylo zúročeno prvenstvím v celostátní soutěži Vesnice roku 1995. Snaha o zvelebení obce stále pokračuje. V roce 2000 se Telnice společně s obcemi Měnín, Moutnice a Žatčany podílela na vypracování plánu cyklostezek. V říjnu stejného roku byla zahájena výstavba veřejného vodovodu. V roce 2002 byly na tento vodovod přednostně napojeny budovy ZŠ a MŠ. V ulici Augarty začaly vyrůstat nové domky. V roce 2004 byla v Nádražní ulici položena kanalizace. Rozšíření čistírny odpadních vod, zbudování čerpací stanice a kanalizační řady splaškové kanalizace v Nádražní ulici byly dokončeny a uvedeny do provozu v roce 2006. Stěžejní akcí v roce2007 byla výstavba komunikací a související infrastruktury . Vznikla nová ulice U Mlýna, byla dokončena ulice Augarty a prodloužena ulice Brněnská. V červnu 2008 bylo ve spolupráci s nadací ČEZ zbudováno dětské hřiště, větší část slouží dětem u rybníka, menší část v Nádražní čtvrti. V obci je veškerá občanská vybavenost.

Nejstarší dějiny obce

Telnice patří k nejstarším a v minulosti zároveň největším osadám na dnešním okrese Brno - venkov. První zmínky o ní pocházejí ze 13. stol. přesně z roku 1244. To je také rok, od kterého se počítá stáří obce. Osada měla v té době již 26 domů. Vznikla na levém břehu Zlatého potoka. Ještě před 120 lety měl potok koryto mělčí a užší a často se rozléval do okolí.Proto byl na konci 19. stol. zregulován, řečiště prohloubeno.  Telnický kraj byl zajímavý už i pro pravěké osadníky. Nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Při polních pracech nebo  cíleném archeologickém výzkumu byly  odkrývány hroby s ostatky a pozůstatky tehdejších lidí. Vyšlo najevo, že na Draze k Sokolnicím stávala pravěká osada, jejíž obyvatelé se živily rolnictvím a lovem. Další nálezy byly za dnešní Orlovnou, na obou stranách tzv. Mrtvé cesty, v tratích Nad Louky, Úzká, Za mlýnem. Rovněž z doby bronzové a železné nám zůstaly v Telnici připomínky, např. v trati Za kostelem, Prostřední, v bývalé cihelně a na mnoha dalších místech. V první polovině 16.stol. byla Telnice trvale připojena k sokolnickému panství. Po 150 let ji spravoval rod Dietrichsteinů a v roce 1850 připadla Telnice Mitrovským. Svoji pečeť používala obec od roku 1648. Byla na ní vyobrazena kostelní věž se zubatým cimbuřím a dva květy s nápisem  "Peczet * Diedin * Telniczet * 1648."

Telnického území se v minulosti dotkla řada válečných událostí. Za všechny zmíníme jen tu, která zasáhla široký kraj. Část obce ležící severně od silnice II/380 je začleněna do památkové zóny bitvy u Slavkova. Podle zápisu v telnické kronice “Bitva tří císařů” začala v časných ranních hodinách 2. prosince 1805 v Telnici a zde také odpoledne téhož dne skončila. Pětkrát pronikli rakouští a ruští vojáci do Telnice a pětkrát byli vytlačeni bodákovými útoky lehké a pohyblivé francouzské pěchoty. Nejprudší byla bitva u trati na Lopatě.
V oblasti bojiště bylo u Telnice pochováno přes 200 mrtvých. Po bitvě francouzští vojáci zabírali místním občanům všechny potraviny, dobytek, obilí i víno. K vydání potravin používali drastických donucovacích prostředků, což vyvolávalo rozhořčený odpor místních občanů. Jednalo se o jeden z největších válečných konfliktů 19. století. V roce 1992 bylo bojiště prohlášeno za památkovou zónu. Telnice, stejně jako všechny ostatní obce v celé památkové zóně, se každoročně účastní pietních vzpomínek na bitvu. Světově proslulým památníkem na bitvu je Mohyla míru. Secesní památník padlým obětem bitvy, který  vznikl podle projektu arch. Josefa Fanty v letech 1912 - 1919 na Prateckém kopci, byl postaven v místech, kde došlo k rozhodujícímu útoku francouzské armády. Mohyla míru se nachází 5 km od Telnice.

Telnice je bohatá na památkově chráněné objekty zařazené do státního seznamu nemovitých kulturních památek.

Jedná se zejména o:

• farní kostel sv. Jana Křtitele, barokní stavbu značných uměleckých kvalit z let 1726–1734, který je dominantou obce
• kapli bolestné Panny Marie mezi školou a kostelem, která je součástí areálu kostela
• kamenný kříž z roku 1830 před kostelem
• barokní sochu sv. Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí, sochařskou práci z roku 1740 na architektonicky zajímavém soklu
• boží muka na Růžové ulici, trojboká klasicistní stavba z doby kolem roku 1810 postavená na místě veřejného pohřebiště obětí bitvy u Slavkova.
• boží muka při bývalé polní cestě na Újezd. Výrazný architektonický objekt v rovinaté krajině, který slouží jako důležitý orientační bod.
• boží muka na křižovatce silnice II/380 a tzv. "Mrtvé cesty" do Sokolnic, pozdně barokní stavba, důležitý orientační bod.
• hraniční kameny s erbem pocházející z 18.století. Jedná se o kulturně historickou památku místního významu.

Obec je známa i svoji bohatou sportovní tradicí, v minulosti se zde hrála házená na vysoké sportovní úrovni. V obci aktivně pracují místní občanská sdružení. Ta zajišťují tradiční Telnické hody (červen), oslavy a různá kulturní a sportovní vystoupení. Návštěvníci obce mohou využít ke stravování "Pohostinství u Laštůvků", vinárny "Šatlava" a "Restauraci Orlovna", které se nachází na Masarykově náměstí, dále restaurace na Sokolovně při silnici II/380 ve směru na Brno a bistra motorestu "Bentel" při silnici II/380 ve směru na Hodonín. Pro příznivce sportu je k dispozici nejen nová Orlovna s moderním zařízením pro kulturní, sportovní a společenské vyžití, ale i rozsáhlý sportovní areál Sokolovny při silnici II/380 ve směru na Brno.

Telnickým katastrem prochází několik cyklostezek. Cyklostezka č.5063 vede od telnického kostela na rozcestí na Sokolnice. Zde navazuje na naučnou stezku pod Prateckým kopcem a Mohylou míru. Brněnská cyklostezka prochází přímo Telnicí a navazuje na naučnou stezku k Mohyle Míru. Z Telnice je možné  také sledovat trasu č.473 vedoucí do blízkého Újezdu u Brna a odtud se napojuje na stezku č. 5062, mířící k Žatčanům, Měnínu a navazující na trasu č. 5065, která míří dále na jih Moravy. V Újezdě u Brna je také možné odbočit na Brněnskou stezku, která turisty zavede jedním ze svých směrů  - na Vyškovsko. Brněnská stezka má dva směry. Jeden na jih na Žatčany, Nesvačilku, Moutnice,  až do vinařského kraje Šitbořic a Borkovan. Zde se napojuje na na stezku Velkopavlovickou. Druhý směr je na Otmarov, Rajhrad a celý jihozápad od Brna. Všechny cyklostezky jsou součástí Moravské vinařské stezky.